Severa Jan

Jmenuji se Jan Severa, zrozen ve Vodnáři, pro přátele, kamarády a známé prostě Jéňa.

Ovlivněn uměleckým prostředím rodiny, často jsem navštěvoval coby malé děcko atelier mého pradědečka, nymburského akademického malíře Hanuše Bohmana. Zde jsem prý vydržel dlouho jen tak stát a pozorovat Mistra při práci.

Absolvoval jsem výtvarný obor na tehdejší LŠU u milé paní učitelky Olgy Douděrové a velmi dlouhý čas bylo pro mě malování jen občasnou zábavou. Klikatými cestami osudu jsem vstoupil na umělecké kolbiště až ve svých devětatřiceti letech a dnes – potkalo mě to štěstí – se mohu věnovat výtvarné práci naplno.

Láska k přírodě a obdiv k impresionistům mě vedly k častému plenérování v mém rodném Polabí, v milovaných Lužických horách či v Českém ráji. Rád kreslím perem hrady, zříceniny, stará městská zákoutí… Věnuji se ilustraci, komiksu, návrhům log, kresleným turistickým mapám, diplomům, také tvorbě obecních znaků a vlajek pro obce naší země.

Spolupracuji s městem Nymburk (ilustrace, výtvarná scéna nymburského posvícení), s Městským divadlem v Nymburce (scéna ke hře Cesta kolem světa za 80 dní, plakáty pro cyklus pohádek, kalendář pro město na rok 2016), s městem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (perokresba věnovaná papeži Benediktu XVI, umělecký festival Polabský Montmartre, Memorial Svatopluka Machara – občasná dobročinná aukce výtvarných děl), či s MAS Střední Polabí (knižní ilustrace, mapy). Jsem vedle ctěné Lucie Kozelské druhým výtvarníkem rodinného parku Mirakulum v Milovicích.

K vtipům jsem se dostal tak, že jsem byl osloven někdy v roce 2004, abych nakreslil tři muzikantské fóry coby ceny pro kapely na festivalu Rock Nymburk. To jsem dělal asi čtyři roky, k tomu se nabalovaly fóry ze života. Epizodně jsem publikoval v Trnky brnky. Pak jsem se na dlouhou dobu odmlčel – věnoval jsem se hlavně obrazům, ilustraci a tak. Až nyní v srpnu přišel nový impuls s Dikobrazem a Tapírem.

Ukázky:

 

Tapír – srandy plný papír…