Veverka Václav

Narodil jsem se v roce 1961, pár dnů po letu první člověka do vesmíru, takže můžu být rád, že se nejmenuji Jurij nebo hůř – Gagarin Veverka, ale Václav.
Dětství a mládí jsem prožil v Chomutově, kde se mezi mé největší úspěchy řadila dvojka z chování a čtyřka z výtvarné výchovy, vše na gymnáziu. Od roku 80 (minulého století a tisíciletí) jsem bydlel a pracoval v Mostě. Na stará kolena jsem přesídlil do Blažimi na Lounsku. Takže žádnej světoběžník, jen tulák po okraji severních Čech.
Na volné noze jsem od roku 1992, pořád jako projektant dopravních staveb – OSVČ – dřív hrdinné se probíjení životem, dnes nepřítel národa.
Kreslím od útlého dětství, zatímco jako malé dítko jsem uměl namalovat krásně koně, dneska už jenom čmárám. Mám rád humor, ale radši „laskavej“, což je nesmírně těžký, nějak mi k srdci nepřirostl humor černej (i když jen jeho „okrajová část“).
Pětatřicet let jsem šťastně ženatej (žena to má obráceně), máme dvě děti, tři vnoučata – vnuky – darebáky, což je paráda. Rád zajdu do hospody na Plzeň, Fernet nebo Jégra. Ze zdravotních důvodů ale doma piju víno (nesmím mlíko v jakýkoli formě a podobě).
GALERIE VEVERKA

       

Tapír – srandy plný papír…

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde